čtvrtek 8. prosince 2016

Smetanové těstoviny

Těstoviny mám ráda na všechny možné způsoby. Nedávno jsem měla chuť na nějaké krémové, a tak jsem zase vzala co mě napadlo a vznikl z toho nový recept (alespoň pro mě nový). Podobné těstoviny už jsem měla v různých restauracích, a tak jsem přemýšlela, jak by se mohly vařit, možná že někde vaří těstoviny zrovna tak, jako teď já.


Suroviny :1 balení těstovin
               :1 cibule
               :česnek (podle chuti, záleží, jak moc máte rádi česnek)
               :2 smetany ke šlehání
               :kuřecí maso (0,5kg)
               :mléko
               :máslo
               :olej
               :sýr (parmazán, grana padano..)
               :sůl
               :pepř


Na pánvi rozehřejeme máslo a do sklena orestujeme na kostičky nakrájenou cibuli. Zalijeme smetanou, přidáme trochu mléka a chvíli povaříme. Do směsi prolisujeme česnek, mírně osolíme a opepříme. Mezitím si uvaříme těstoviny, a na jiné pánvi orestujeme osolené a opepřené, na kostičky nakrájené maso. Maso přidáme do směsi, ochutíme a zároveň i zahustíme nastrouhaným sýrem, smícháme s těstovinami a můžeme podávat. Já jsem ještě nakonec přidala nakrájenou pažitku a na talíři posypala ještě trochou sýra. 
           


Mát také rádi těstoviny? A jaké jsou vaše oblíbené? :)

úterý 6. prosince 2016

Recenze-Ten, kdo stojí v koutě


Jako první jsem viděla filmovou verzi této knihy, a ihned po zhlédnutí jsem si musela zarezervovat i knihu. Nějakou dobu trvalo, než jsem ji z knihovny dostala, ale jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.

Ten, kdo stojí v koutě je kniha, psaná formou dopisů. Chlapec Charlie začíná každý svůj dopis slovy „Milý příteli“, nevíme však, kdo konkrétně jeho přítel je. Charlie píše o svém životě, o věcech, které zažívá, i o některých, které už prožil.  Píše o své rodině, o škole, o svých nových přátelích, ale také o svém ztraceném kamarádovi a zesnulé tetě Helen.

Styl psaní byl jedním z důvodu, proč se mi kniha četla opravdu dobře, možná to je tím, že si sama píšu deník, a takový způsob psaní knihy mám ráda.

Charlie poprvé nastupuje na střední školu a z nové školy má strach.  Ze začátku se s Charliem nikdo nebaví, snad jen kromě jeho učitele na angličtinu. Spolužáci se na něj dívají, jako by byl divný, jako by k nim nezapadal. Vše se změní, když se seznámí s Patrickem a Sam, a později potká i další přátele.

Charlie hodně přemýšlí o svém okolí, snaží se chovat k lidem tak, jak si myslí, že by se měl chovat, aby byli lidé kolem něj šťastní. Někdy přemýšlí až příliš, a sám si to uvědomuje, jen je těžké s tím něco udělat, minulost má na jeho chování velký podíl.

Někomu staršímu, než je věk Charlieho, by se kniha mohla zdát, že je psaná příliš dětským stylem, že je pro mladší. U mě to tak nebylo, je psaná přesně takovým stylem, jakým by měla být napsaná, jako kdyby ji psal Charlie, když ji čtete, stránky utíkají tak rychle, že začnete číst a najednou se až divíte, kolik už jste toho přečetli. I kdybych chtěla, nemůžu knize nic vytknout, tak dobrá kniha to je, a pokud jste ji nečetli, určitě si ji přečtěte.


                                                    Hodnocení :  5/5

neděle 4. prosince 2016

Knižní plány-Prosinec


Od pátku mám neschopenku a to znamená také čas na čtení. Připravila jsem si hromádku knih a uvidím, co všechno se mi povede přečíst. A které knihy jsem si ke čtení vybrala? 




 1984 jsem dočtla dnes. Od začátku knihy jsem čekala, kdy mě nějak pořádně pohltí, kdy se od ni nebudu moc odtrhnout.Četla se mi dobře, napsaná je dobře, o tom není pochyb, ale chybělo mi tam něco, co by mě úplně vtáhlo do děje. To přišlo až v posledních asi sedmdesáti  stránkách, kdy jsem musela číst dál a dál, tam mě kniha chytla opravdu hodně. 



Viděla jsem film(Charlieho malá tajemství), dokud na začátku filmu neřekli, že je natočen, podle této knihy, nevěděla jsem to, zaujal mě a knihu jsem tou dobou už měla na seznamu knih, které chci přečíst. Hned po shlédnutí jsem si ji zarezervovala v knihovně a nedávno vyzvedla. 

Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše – máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze.



Při poslední návštěvě knihovny jsem procházela knihy, které byly vrácené ten den, a Upálená za živa byla mezi nimi, musela jsem si ji půjčit. 



Souad vyrůstala v jordánské vesnici, kde panují doslova středověké poměry a v rodině má hlavní slovo otec. Ženy platí za méně než dobytek, jsou denně bity pro sebemenší maličkost, nemají nárok na vlastní názor, na vzdělání, na jediné slovo. Mohou pouze sloužit a být absolutně poslušné. A pokud se jen podívají na cizího muže, vyřknou nad sebou ortel smrti. Souad tento řád porušila: zamilovala se. Její štěstí však netrvalo dlouho, a když otěhotněla, mladík ji opustil. Dívka těhotenství tajila, protože věděla, co ji čeká. Sama zažila, jak byla z důvodu "cti" zavražděna její sestra. Nakonec rodina rozhodla - děvče se nemůže vdát, je bezcenné, proto je třeba ho odstranit. Úkolu se ujal švagr, který měl popravu provést. Když nazítří prala Souad na dvoře rodného domu prádlo, polil ji benzinem a škrtl zápalkou. Jenže dívka přežila. Ocitla se v nemocnici, ale lékaři i ošetřovatelky ji zanechali jejímu osudu, proto pomalu umírala. Nakonec se však přece jen dočkala pomoci: o její případ se začala zajímat pracovnice humanitární organizace, která ji po nekonečných peripetiích odvezla do Švýcarska. Po mnoha operacích a dlouhém léčení se Souad naučila znovu žít. Dokonce založila i rodinu. Nyní, po dvaceti letech, se rozhodla o svých zážitcích napsat. Nikoho neodsuzuje, uvědomuje si, že takový je prostě život tamějších lidí, kteří nepoznali nic jiného. Chápe, že matka vraždí své dcery, chápe, že její bratr zavraždil sestru, dlouho měla pocit, že i její "trest" byl zasloužený. Tato kniha je burcující výpovědí ženy, která se rozhodla porušit tabu nesnesitelného mlčení a promluvit za všechny, které podobné svědectví už vydat nemohou


I tahle kniha byla mezi vrácenými v knihovně, a protože vím, že kamarádce, která čte knihy jako já,  se hodně líbila, půjčila jsem si ji také.

Přečtěte si to. A jestli se Vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE!
Báječná rodina Sinclairových.Soukromý ostrov.Velice bystrá dívka, se kterou je něco v nepořádku.Skupina čtyř přátel - lhářů-, jejichž přátelství začne být destruktivní.Revoluce. Nehoda. Tajemství.Lži a další lži.Pravá láska.Pravda.Moderní sofistikovaný thriller od držitelky Printz Award a finalistky National Book Award





První část čtvrtého dílu Písně ledu a ohně jsem četla v listopadu, teď v prosinci bych ráda dočetla zbývající tří části. 

Jaké jsou vaše plány na prosinec? Co byste rádi přečetli? 

středa 9. listopadu 2016

Knižní přírůstky září-říjen

Některé z nových knih už jsem přidávala ke konci září, a teď se můžete podívat, které další knížky mi přibyly do knihovničky.

pátek 28. října 2016

Recenze-Laurus (Evgenii Vodolazkin)


Rok vydání 2016
Formát 130x200 mm
Jazyk čeština
Vazba Vázaný
Počet stran 360
EAN: 9788073903466
Původní název:Laurus

zdroj

14. století, středověká Rus. Malý Arsenij často navštěvuje svého dědečka Kristofora a on ho učí lékařskému umění. Zasvěcuje Arsenije do tajů a léčivých účinku různých rostlin, představuje mu, jak odstranit všelijaké nemoci. Arsenij pomáhá Kristoforovi s léčením nemocných a později po dědečkovi přebírá jeho úlohu.

čtvrtek 20. října 2016

Podzimní focení


Asi dva týdny pokaždé, když jdu na zastávku, chodím kolem třech krásně zbarvených stromů, a tento týden jsem se je konečně vydala i vyfotit. Jsem člověk, který má rád teplo, jsem ráda, když můžu nosit jen kraťasy a tilko, tak jako v létě, ale letos jsem se částečně těšila i na podzim, především kvůli focení. Na některé z fotek se teď můžete podívat.


čtvrtek 29. září 2016

Tipy na seriály č.1

Na spoustě blogů jsem četla různé články s oblíbenými seriály, s oblíbenými filmy. Rozhodla jsem se, že články tohoto typu začnu psát také, protože mě čtení takových článků baví, a třeba vás čtenáře budou bavit i ty mé a najdete zde inspiraci, co sledovat. Nebudu psát jen o těch filmech a seriálech, které se mi líbily, ale vždy jednou za čas představím takové shrnutí, co jsem viděla.  Začnu s několika seriály, které sleduji/sledovala jsem.

The 100

Výsledek obrázku pro the 100
Část lidstva, která přežila nukleární katastrofu na Zemi a její život je omezen na vesmírnou loď, se téměř po sto letech po nehodě snaží přijít na to, zda je Země znovu obyvatelná, 100 mladých lidí je vysláno na Zem, aby zjistilo, zda se dá na Zemi znovu žít. Čekají je však události, které nikdo nečekal.  Jeden ze seriálů, u kterého vždy čekám, kdy už bude nový díl. Seriál je plný překvapení, zvratů, takový typ seriálu, na který se vždy ráda podívám. Jen v poslední sérii bych několik scén nejradši přeskočila.

Arrow



Mám strašně ráda lukostřelbu (i když jsem z luku střílela jen párkrát), je to má nejoblíbenější zbraň a seriál je luků a šípů plný. Oliver se po pěti letech mimo domov vrací do svého města, a pomocí několika přátel se snaží likvidovat zločince, kteří jejich město ničí. Akční seriál, protkaný útržky z Oliverovy minulosti, v každém díle se objevují noví zločinci, ale zároveň na sebe díly navazují, a vy chcete vědět, co bude dál. Jen mi chvíli trvalo, než jsem si v pozdějších sériích zvykla na objevování metalidí.

The Big Bang Theory a How i met your mother

  

Co k seriálům dodat. Asi je všichni znáte. Pokud máte rádi sitcomy a chcete se zasmát, a ještě jste seriál neviděli, určitě začněte sledovat. How i met your mother mám zkouknutý celý ( i když ten konec mi k tomu neseděl) a Big Bang Theory všechny díly, kromě nejnovějšího.

Přátelé 



Dříve jsem na tento snad všemi známý seriál moc nekoukala, pořádně mě na něj navedl až přítel. A jsem ráda, zhlédli jsme celou sérii, každý večer máme nějaký díl puštěný na spaní. Přátelé si pouštím před vánoci, když balím dárky, u vaření. Myslím, že se mi nikdy neokoukají, i když už si některé díly také pamatuji, vím co se v nich stane, stále se scénám v nich směji.

Hra o trůny

Hra o truny Poster

Pokaždé, když skončí série, se nemůžu dočkat, až bude další. A že se musí čekat hodně dlouho, nová série vychází vždy jednou za rok, a každá má jen deset dílů.  Seriál plný intrik, zvratů, podrazů, válek, špehů, plný akce, napětí. Jediná pátá série byla poněkud slabší, až na poslední díly, ale i přesto patří seriál k mým nejoblíbenějším.

Grimm

Grimm Poster

Seriál na motivy příběhů bratří Grimmů a spousty dalších. Seriál je takové spojení kriminálky a nadpřirozena, což znamená seriál přímo pro mě. Kriminálky jsem měla ráda vždy, a nadpřirozeno také. Závěry jednotlivých sérií vás nutí vyčkávat, kdy už konečně bude další.

Homeland

Ve jménu vlasti Poster

Sledovat tento seriál jsem původně vůbec neměla v plánu, trailer ani anotace mě nenalákala. Později jsem však viděla části několika dílů, a musela jsem začít koukat, opak byl pravdou, a seriál mě hodně oslovil. Dějí se tu v podstatě věci, které se teď dějí i ve skutečném světě, teroristické útoky a podobně, některé až příliš shodné s těmi skutečnými. Seriál můžu jedině doporučit.

Pro dnešek je to vše, seriálů, které sleduji je spousta, a je i plno těch, které jsem ještě neviděla, ale chystám se na ně.

A na jaké seriály koukáte vy? Jaký je váš nejoblíbenější, a které byste rádi viděli? A sledujete některý z uvedených seriálů? :)

zdroje fotek

pondělí 26. září 2016

Rýžové nudle s krevetami

Už nějakou dobu jsem se chystala vyzkoušet nějaký recept s rýžovými nudlemi. Přemýšlela jsem, jak a s čím je připravit a napadlo mě zkusit je s krevetami, na které jsem měla poslední dobou chuť.
Přečetla jsem pár receptů (všude byly samé s rybí omáčkou, rajčaty, sojovou omáčkou, žádný se mi pořádně nelíbil), ale nakonec jsem si vymyslela vlastní. Česnek byl samozřejmost už od začátku, jen jsem přemýšlela, jaké koření k němu přidat. Nakonec mě napadlo, že bych mohla přidat bylinky a vybrala jsem tymián.

pátek 23. září 2016

Nákupy z levných knih


V pondělí a v úterý jsem při nákupech zavítala i do levných knih. Kamarádka mi psala, že tam mají plno knih, které by si vybrala, a protože máme stejný vkus na knihy, musela jsem se zajít podívat.



středa 21. září 2016

Ovesné palačinky

Poslední dobou mě baví připravovat si pořádné snídaně, někdy se mi to nepovede, ale snažím se vstávat tak, abych si snídaní stihla připravit. Dřív jsem kolikrát nesnídala vůbec, neměla jsem na jídlo po ráno chuť, ale postupně se snídaně stala důležitou součástí mého dne. Dnes jsem poprvé zkusila ovesné palačinky a tady máte recept.



pátek 16. září 2016

Pár fotek z léta

Po delší době přidávám opět pár svých fotek. Tentokrát to budou fotky z Kájova a z Prahy(nečekejte fotky z centra, ty budou jindy, jen pár fotek z přírody )


Hodně ráda fotím mraky, a tak jsem fotila i tady 

čtvrtek 15. září 2016

Recenze - Velká iluze (Mika Waltari)



Překladatel
 
Jana Mašková


Formát
 
130x200 mm


Jazyk
 
čeština


Vazba
 
Vázaný


Počet stran
 
176


EAN:
 
9788073903015


Původní název:
 
Suuri Illusioni
Rok vydání:             2016




úterý 6. září 2016

Návrat ke kreslení (kreslení a já)

Na blogu fitfoodhealthy jsem se nechala inspirovat na článek na téma kreslení. A jak to tedy mám s kreslením já?

Kreslit jsem začala snad hned, jak jsem se naučila držet tužku (nebo pastelku). Ze začátku to bylo takové to dětské čmárání, postupně se začaly obrázky zlepšovat.

      
zátiší ze školních let

pátek 2. září 2016

Recenze:Lahodně s Ellou každý den-Ella Woodward(Mills)

Lahodně s Ellou každý den-Ella Woodward

Rok vydání

2016
Formát

170x234 mm
Jazyk

čeština
Vazba

vázaný
Počet stran

256
Původní název:

Deliciously Ella Every Day


pondělí 22. srpna 2016

Recenze: Poppy Day


Anotace : Poppy Day byla od chvíle, kdy si vzala svou dětskou lásku Martina, velmi šťastná. Manžel ale musel odejet do války daleko od domova a Poppy nezbývalo nic jiného, než počítat dny zbývající do jeho návratu. Jenže jediné zaklepání na dveře dokáže převrátit celý život na ruby. Martin byl zajat a je držen jako rukojmí v nebezpečném Afghánistánu. Armáda pro jeho osvobození nemůže nic udělat, proto se Poppy rozhodla, že ho musí nějakým způsobem dostat domů. Co ale zmůže jediná žena, sama v cizí zemi, pro záchranu muže, kterého tak vroucně miluje, a jak vysoká je cena, kterou by za to měla zaplatit?

sobota 13. srpna 2016

První recenzáček

Tak už i mě přišel můj první recenzní výtisk. Na stránkách nakladatelství Omega jsem se zúčastnila konkurzu o novou knihu.

pátek 12. srpna 2016

Okolo Třeboně....nevyfotila jsem žádné koně...Třeboň 9.8.2016

V pondělí jsem měla volno, a protože bylo pěkně, rozhodla jsem se jet trochu fotit do Třeboně. Fotky nejsou nejlepší, jen zase spíše takové zkušební.

pátek 5. srpna 2016

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Nejdříve jsem si myslela, že na Staříka recenzi napsat nedokážu, že nebudu vědět jak a co psát, ale nakonec se to změnilo, a vy si můžete moji recenzi přečíst.

Alan Karlsson se nikdy příliš nezajímal o politiku, neměl rád debaty o ní, snažil se věcem kolem politiky vyhnout, avšak ji během svého života několikrát ovlivnil, a nejen politiku jako takovou, ale celou historii.
Aniž by se musel příliš namáhat, dokázal ostatní přechytračit, vyváznout ze situací, ve kterých by se jiní ztratili, které by ostatní nepřežili.
Jednoho dne, na oslavu svých stých narozenin se rozhodne, že odejde z domova důchodců. Lépe řečeno, uteče. A jeden obyčejný kufr s nečekaným obsahem způsobí, že se v Alanově životě stane ještě tolik událostí a natolik šílených, že by si člověk ani nedokázal představit, že se mu něco takového může stát.


pátek 29. července 2016

Kuřecí placičky s cuketou a kari

Včera jsem načala větší balení masa na rizoto, ale spotřebovala jsem jen polovinu, a tak jsem potřebovala vymyslet, co dnes uvařím z té druhé poloviny. Chtěla jsem zkusit něco, co jsem ještě nevařila a tak mě napadly placičky. V lednici ještě byla cuketa ze zahrádky, a tak jsem toho využila. Smíchala jsem, co mě napadlo, a takhle to dopadlo.

čtvrtek 28. července 2016

Knižní plány léto/podzim

Nedávno jsem vrátila poslední půjčenou knížku z knihovny a momentálně nemám ani žádnou rezervaci. Až dočtu knihu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, kterou mám momentálně rozečtenou, ráda bych konečně dočetla 3 série, které už jsem začala číst nejednou, a nikdy je nedočetla do konce( vždy se objevila nějaká jiná kniha nebo jsem neměla přístup ke všem dílům).

První série je Píseň ledu a ohně, ráda bych si přečetla 4. a 5. díl, který jsem zatím nečetla ani jednou. 


Vajíčková pomazánka

Dnes přidávam první recept na tomto blogu. Recepty budu přidávat svoje, rodinné, inspiraci z kuchařek a internetu(většinou si nějaký recept najdu, a upravím si ho podle sebe, něco vynechám, něco přidám). První recept bude na vajíčkovou pomazánku, recept od mamky. 

středa 27. července 2016

Knižní nákupy za poslední týden

Ve čtvrtek a dnes jsem byla ve městě na nákupech. No a nebyla bych to já, kdybych se nestavila alespoň v jednom knihkupectví( za ty dva dny jsem byla třikrát v levných knihách-v Budějovicích máme dvoje v knihkupectví Dobrovský a v knihkupectví Zlatý klas. A s prázdnou jsem neodešla. 


úterý 26. července 2016

Cestou necestou, loukou neloukou....

Tak jsem se zase jednou vydala fotit. Přítelovo mamka chtěla, ať jí jdeme najít větev na udržení rajčat, tak jsem toho využila a vzala s sebou foťák.
Nedávno jsem přišla na to, jak fotit s rozostřeným pozadím(ne že by bylo nějak těžké to nastavit, jen než já na něco přijdu).

neděle 17. července 2016

Když lži přerostou v zabití. Sedmilhářky: recenze


Originální název : Big Little Lies
Rok vydání : 2015, 1. vydání originálu 2014
Počet stran: 439
Nakladstelství :Ikar
Překlad: Šárka Kadlecová
Autor obálky: David Dvořák 

sobota 16. července 2016

První zkušební fotky s novým foťákem

Poslední dobou jsem si začala stále víc a víc přát kvalitnější foťák. Včera jsem si ho došla koupit. Rozhodovala jsem se který asi hodinu, ale nakonec jsem vybrala, Nikon D5200. Dnes dopoledne jsem se vydala ho vyzkoušet. Ještě nějakou dobu potrvá, než se  s ním pořádně naučím, a než ty fotky začnou nějak vypadat, zatím jen zkouším, co a jak s jakým nastavením fotí, zkouším a mažu. Jen pár fotek jsem nechala, a ty vám teď ukážu.

středa 13. července 2016

Moje knižní sbírka část 1.

Jak už jsem psala v článku o mé knihovně, budu postupně přidávat anotace jednotlivých knih, Tady je první várka, o sérii Vampýrská akademie.
Pokud jste nějaký díl už nečetli, raději si přečtěte jen anotaci prvního, pokud byste knihy chtěli číst, ať se hned nedozvíte spoilery.

Zvířecí várka fotek z Vrbenských rybníků

Asi před měsícem, když jsem měla volno, dostala jsem náladu na focení. Vytáhla jsem kamarádku a šly jsme se projít k Vrbenským rybníkům. Takhle focení dopadlo.
Hned u druhého rybníka měly kachny svoje hnízdečko.

Knihovnička :)

Nedávno jsme se stěhovali a samozřejmě se stěhovala i moje knihovna. Jak postupně přibývají nové knihy, chce to i nové úpravy v knihovně.
Ve starém bytě byla poskládaná trochu jinak, než jak jsem si ji upravila v novém a měli jsme ji v pokoji.


úterý 12. července 2016

Neboj se... první pokus o recenzi

Na knihu Neboj se mě přivedla kamarádka. Nalákala mě svým obsahem, a musela jsem si ji přečíst také.




Série: Bobby Dodge (7)
Originální název : Fear nothing
Rok vydání: 2015, 1. vydání originálu 2014
Počet stran: 368
Nakladatelství: Knižní klub

sobota 2. července 2016

Krkonoše

V květnu jsme byli na dovolené v Krkonoších,tak přidávám nějaké ty fotky. Byli jsme tam od pondělí do pátku, počasí nebylo nejhezčí, až ve čtvrtek se částečně vyjasnilo. I přes nepřizeň počasí to byla parádní dovolená, jen by to chtělo být tam alespoň o týden déle, je tam toho tolik, co by se dalo projít a navštívit.
Jedna fotka z Jánských lázní, byli jsme se tam jen podívat, chvíli se projít.

pondělí 20. června 2016

Objednávka z knižního klubu

Letní katalog knižního klubu mě moc potěšil. Mám doma několik knížek z levných knih a buxu, ke kerým mi chybí zbývající díly, a tak když jsem zjistila, že v katalogu mají 2.  3. díl serie Dolní město, musela jsem si je hned objednat. A přidala jsem ještě pár knížek navíc. Od Richelle Mead jsem zatím četla jen Vampýrskou akademii(stala se ihned jednou z mých oblíbených sérií) a první díl Pokrevních pout. A sbírka knížek od ní se mi dnes rozsířila o další 4.