Návrat ke kreslení (kreslení a já)

Na blogu fitfoodhealthy jsem se nechala inspirovat na článek na téma kreslení. A jak to tedy mám s kreslením já?

Kreslit jsem začala snad hned, jak jsem se naučila držet tužku (nebo pastelku). Ze začátku to bylo takové to dětské čmárání, postupně se začaly obrázky zlepšovat.

      

zátiší ze školních let

Pamatuji si, že jsem moc ráda kreslila srnky, podle obrázků, knih, někdy jsem je zkoušela kreslit podle sebe, a často jsem k obrázku dokreslila vodu (bavilo mě kreslit různé rybníčky, potůčky...). Další věcí, kterou jsem ráda kreslila, byly motýli (pokaždé s jiným tvarem křídel),oči a kytky (ty kreslím doteď, když mám u ruky papír, čmárám si oči nebo květiny, mé školní sešity jich byly plné).

                               

Asi ve čtvrté třídě jsem začala navštěvovat kroužek keramiky, avšak modelování z hlíny nebylo to jediné, co bylo součástí hodin. Také jsme kreslily. Tužkou, uhlem, barvami... Poprvé jsem se učila kreslit portréty. Od té doby, co jsem dostala knihu Pokémonů, jsem kreslila pokémony, chtěla jsem je nakreslit všechny (a kdoví, třeba je ještě dokreslím). 

A když jsem měla období W.I.T.C.H., kreslila jsem W.I.T.C.H..

Během školních let jsem si čmárala o nezáživných hodinách, ale většinou to byly opravdu jen čmáranice (a oči, kytky). Posledních pár let jsem nenakreslila téměř nic, jen pár obrázků, když jsem si někdy udělala na kreslení čas, ale nedávno jsem si nakoupila menší zásobu tužek (a pár měsíců před tím i pastelky, kvůli antistresovým omalovánkám), a ráda bych se začala kreslení víc věnovat. I když bych potřebovala víc životů, jeden na kreslení, další na čtení, na focení..... Je moc věcí, které mě baví, ale málo času. i když jsem se poslední dobou alespoň naučila dřív vstávat a nevyspávat do jedenácti, a tak stihnu víc věcí, které stihnout chci. 

Nakonec ještě přidávám pár mých obrázků. Jsem člověk, který potřebuje mít pořád něco v ruce, když zrovna nic nedržím, každou chvíli si hraji s prstýnky, s řetízkem, a tak, když můžu mít tužku v ruce a kreslit, jsem spokojený člověk. Kreslení mě vždy bavilo, baví a myslím, že stále bavit bude. I když si jen tak čmárám, stačí mi, že tužkou jezdím po papíře, a je to parádní pocit. Souhlasím s tím, co napsala Markét ve svém článku. 

Ještě mám hodně co zlepšovat, musím se naučit lépe stínovat, víc obrázky propracovávat. Budu ráda, pokud napíšete, co se vám na obrázcích líbí a co ne. A jak to máte s kreslením vy? 

Pokud byste chtěli vidět článek, který mě inspiroval k tomu mému, můžete si ho přečíst zde