Zimní lidé-recenze

West Hall. Městečko s tajemnou a záhadnou historií, ve kterém za podivných okolností mizí a umírají lidé. V roce 1908 zde byla nalezena mrtvá dívenka Gertie. Její matka Sára si během života vedla deníkové zápisky, které ovlivnily životy několika dalších lidí. Část zápisků se však nikdy nenašla, Sára si své deníkové listy schovávala v tajných skrýších po celém domě. 

Bellman & Black-recenze

Jako desetiletý chlapec William Bellman střelou z praku zabije havrana. Na takovou smrt není připraven, a ve Williamovi se hne cosi, co ovlivní celý zbytek jeho života.

Recenze-Strom lží

Kvůli šířícím se pomluvám o otci je čtrnáctiletá Faith s celou svojí rodinou nucena přestěhovat z rodného města Kent na ostrov Vane. Otec, reverend a  uznávaný vědec,  je na ostrov pozvaný kvůli vědeckým vykopávkám a rodina doufá, že díky přestěhování pomluvám unikne. Opak je však pravdou, pomluvy se kvůli článku v novinách dostanou i na ostrov a obyvatelé Vane se k Faith a jejím příbuzným začnou chovat lhostejně, nepřátelsky. Nemají ani tu slušnost, aby Faith s matkou obsloužili v obchodě. Po smrti na ostrově, o které si všichni myslí, že byla sebevraždou, se Faith rozhodne, že vezme věci do svých rukou, a dokáže všem, že to byla vražda.

Knižní přírůstky Září 2017

Přichází čas čajů, teplého oblečení a zapalování svíček, a k tomu patří čas strávený s knihou,  a tak jsem ani v září neodolala, a pořídila si pár nových knih.

Recenze-TO(Stephen King)

Město Derry. Město, pronásledované neštěstím, tragickými událostmi, smrtí.  Sedm dětí, které dohromady svedl společný nepřítel a vyloučení ze společnosti, kvůli jejich odlišnostem. Jim však nezáleží na tom, jestli někdo z nich koktá, je tlustý, či je žid. Pojí je silné pouto přátelství a na tom záleží. Těch sedm se snaží odhalit, kdo stojí za hrůzami, které město sužují. Nazývají ho To. Mají prázdniny, a měli by si jako ostatní děti užívat volného času, a hrát si. Místo toho se vypořádávají se záhadným zlem, a jako by to nestačilo, život jim komplikuje banda agresorů, a některým i vlastní rodiče. Jako děti zlo zaženou, a zaváží se slibem, že pokud by se někdy To do města vrátilo, vrátí se i oni, a zničí ho jednou provždy.

Rakousko-jezera solné komory

V sobotu 9.9 mě a tři z mých přátel čekal poznávací zájezd k jezerům solné komory v Rakousku. Při jízdě autobusem jsme byli obklopeni mlhou, předpovídala nám slunečný den. Z Prahy autobus vyjížděl už ve tři hodiny ráno, kamarádi nastoupili v Táboře, a kolem šesté byl doplněn cestujícími z Českých Budějovic, kde jsem přistoupila i já.

Tipy na seriály č.3

Seriálů, které jsem na blog zatím nepřidala je pořád dost, a dnes mám pro vás další článek s tipy na seriály, které sleduji. 

Prison Break 

Do té doby příkladný občan Michael Scofield vejde do banky se zbraní a je za to uvězněn. To je však jen začátek jeho plánu na osvobození svého bratra z věznice. Vše má do nejmenších detailů promyšleno a nechybí mu silná motivace ani trpělivost. Útěk z vězení právě začíná.

Žrací článek č.5

Dnes jsem tu opět s jedním ze žracích článků. Ne vše, co bude článek obsahovat, jsem vařila já, ale třeba někoho inspiruji, jaké místo navštívit na oběd, nebo třeba zákusek.

Tipy na seriály č.2

Stejně jako když jsem psala první článek tohoto typu, jsem pořád seriálový maniak. Dnes vám představím pár dalších seriálu, které sleduji, nebo které jsem sledovala. 

Lucifer

Lucifer je jako Vládce pekel znuděný a nešťastný, a tak rezignuje na svůj titul a opustí pekelné království pro oslnivý lesk a odvázanost Los Angeles, kde si otevře klub. Náhodně se však nachomýtne k vraždě a ke spolupráci s policí se dostane, ani neví jak.

Knižní přírůstky Duben-Červen

Během posledních měsíců do mé knihovny nepřibylo příliš velké množství nových knih, ale několik jsem si jich přece jen pořídila, a dvě jsem dostala k narozeninám.

Žrací článek č.4

Opět přicházím s dalším žracím článkem a pro někoho inspirací, co si dát k jídlu .

Recenze-Sedmilhářky(Berenika Kohoutová, Marika Šoposká)

Hledáte-li knihu se zajímavým dějem, která vás zaujme, Sedmilhářkám se vyhněte. Zmíněná kniha je pouze sbírkou blogových zápisků, vytištěných na papír. Zápisků psaných dvěma kamarádkami, herečkami. Při čtení jsem měla pocit, že čtu spíše sms zprávy, či zprávy psané přes facebook, než knihu.

Knižní přírůstky Únor/Březen 2017

Máme tu poslední březnový den a s ním přichází nový článek v podobě knižních nákupů. V posledních dvou měsících jsem nenakupovala v takovém množství, jako v lednu, ale přece jen mi některé nové knížky přibyly.

Závislost-deníky, diáře, sešity...

   Dnešní článek bude jiný než ostatní. Ve většině článků mám pár fotek s popiskem, dnes se trochu rozepíši. Psát budu o jedné z mých celoživotních závislostí-o různých denících, diářích.

Žrací článek č.3

A je tu další z mých žracích článků. Poslední dobou fotím jídlo snad pořád, tak mám alespoň zásobu fotek na články tohoto typu. 

Žrací článek č.2

A je tu další z mých žracích článků. Větší část fotek je focená minulý rok, ale protože tou dobou jsem takové články ještě nezveřejňovala, doplním jídla z loňského roku v těch současných. 

Knižní přírůstky Leden 2017

Leden byl na nové knihy velice štědrý. Řekla jsem si, že si postupně dokoupím všechny zbývající díly u sérií, u kterých mám třeba dva díly ze čtyř a podobně. Prohlédla jsem různá internetová knihkupectví, kamenné prodejny či bazar na databázi, a měla jsem úspěch. Nakoupila jsem celkem patnáct knih.

Žrací článek č.1

Už je to pár měsíců co nad takovýmto článkem přemýšlím. Ráda si prohlížím fotočlánky s jídlem, inspiruji se jimi, ať už na blogu nebo třeba instagramu. A takové články se ode dneška budou objevovat i na mém blogu. Možná se někdo také nějakým tím jídlem inspiruje. Hodně dlouho jsem přemýšlela i nad názvem, a nakonec zvítězil název Žrací článek. A teď už pár těch "žracích" fotek.

Knižní plány - Únor 2017

Nová práce, více času na čtení. Na noční stolek jsem si připravila další hromádku knih, které bych chtěla přečíst v únoru. Uvidíme, jak s tím budu úspěšná.

Černooké Zuzany mám už rozečtené, čtou se dobře od začátku. Knihu jsem si půjčila  od kamarádky, psala na ni i recenzi. A protože se líbila jí, věřila jsem, že se bude líbit i mě. A zatím nezklamala.

Píše se rok 1995. Šestnáctiletá Tessie Cartwright, zdravá, šťastná, mladá hvězda školního týmu, je v blízkosti svého domova ve Fort Worth unesena. O více než 30 hodin později je nalezena zraněná, zbitá a částečně zahrabaná v hrobě na poli, které je pokryto kobercem z květin, známých jako černooké Zuzany. Není tam sama, v hrobě je nalezna další mrtvá studentka a kosti dalších dvou obětí. Senzacechtiví novináři oběti nazvou právě podle oněch květin, které na hrobě rostou. Jedinou z černookých Zuzan je i Tessie – jediná dívka, která přežila. Tak začíná brilantně koncipovaný a mistrně napsaný thriller Julie Heaberlin je o boji jediné křehké dívky proti všemocnému zlu. 

Na Jiskru v popelu se moc těším, známými chválená, jsou z knihy nadšení, snad budu i já.

Své tělo a krev zaslibte Impériu. Srdce si však ponechte.
Sirotek bojující za svou rodinu. Voják bojující za svobodu. Jiskra v popelu je epická fantasy, která se odehrává v brutálním světě připomínajícím Římskou říši.
Laia je dívka z lidu Učenců, který žije pod krutou nadvládou válečnického Impéria. Když je její bratr zatčen za velezradu, nabídnou jí učenečtí povstalci bojující proti Impériu dohodu: pokud se nechá prodat jako otrokyně na imperiální vojenskou akademii Šerosráz a bude pro ně špehovat, odboj zachrání jejího bratra před popravou. 
Elias, nejlepší voják na šerosrázské akademii, je znechucený pronásledováním a zabíjením Učenců a rozhodne se dezertovat. Než však stačí utéct, dostane příkaz zúčastnit se zkoušek, nemilosrdného klání, z něhož má vzejít nový válečnický císař. Prohrát znamená okamžitou smrt, zvítězit znamená ztratit vlastní duši. 
Když se Laiiny a Eliasovy cesty na Šerosrázu zkříží, oba zjistí, že jejich osudy jsou propletené víc, než by si kdy dokázali představit, a že jejich rozhodnutí může změnit budoucnost celého Impéria. 

Na Sirotčinec už se chystám nějakou dobu. Viděla jsem zatím jen film, ale těším se, až si přečtu i knihu. Před vánoci jsem na ni měla rezervaci, ale vyzvednou jsem ji nestihla a musela čekat na další. 

Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak – i když to zní jako něco nemožného – jsou možná stále naživu. 

Jeden z vánočních dárku, od sestry. Trochu se bojím, jaké tyto Sedmilhářky budou, ale třeba překvapí. 

Sedmilhářky jsou dvě a mají jasná pravidla!
Marika je systematická, zodpovědná, pracovitá, dochvilná a její život se ubírá správným směrem. Berenika je chaotická, roztěkaná, nedochvilná, líná a její život se každý den změní tak o sto osmdesát stupňů. Přičemž si tyto své vlastnosti mohou kdykoliv vyměnit. Velmi často a rády to také dělají.
Sedmilhářky mluví nahlas, zlobí, hodně milují, pijí spoustu kafe a taky docela dost vína.
Mají stejné oči, stejné kluky (a to doslova!), stejné krémy, stejnou školu, stejné sny, stejnou tchyni a stejnou chalupu. Vychovávají celkem tři nevlastní a jedno vlastní dítě. Zatím…
Deník je plný (ne)skutečných zážitků o tom, jak žijí, co dělají, čím se baví dvě Sedmilhářky, které nedodržují žádná pravidla, rychlost, předpisy, předbíhají ve frontách, zvoní na cizí zvonky a zapomínají dětem vyměňovat pleny…
Věříte tomu? Přečtěte si 7lhářčí deník a uvidíte, jak to s nimi prostě je. Nudit se rozhodně nebudete!
Ministryně sedmilhářství varují: „Tato kniha způsobuje neposednost, záchvaty smíchu, tvrdošíjnost a bezvýhradní lásku k dobru!“

Další z vánočních dárků, od babičky. Probíráme spolu mimo jiné i knížky, a tak ví, jaké ráda čtu. A tahle se mi anotací líbí. Uvidím, jak se bude číst. 

Odsouzený údajný vrah uprchne, aby se spěšně oženil s hezkou nemajetnou dívkou z ulice. Naplnil tak sice podmínku nároku na dědictví, ale vzápětí je sám mrtev. Při objasňování jeho záhadné vraždy se bohatá mladá vdova spřátelí s jeho neobvykle půvabnou sestřenicí a bývalou snoubenkou. Jedna z žen se díky záludným a lstivým intrikám stává andělem hrůzy tohoto příběhu, v němž je chvílemi bezmocný i londýnský Scotland Yard.

A nakonec Liane. Všechny knížky, co jsem od ní četla se mi líbily, myslím, že ani tahle nezklame. 

Říká se „do třetice všeho dobrého a zlého“ a pro Kettlovy sestry to platí trojnásob – jsou totiž trojčata. Rozumná Lyn se pokouší ustát roli vzorné matky, starostlivé manželky a úspěšné podnikatelky, aniž by přitom přišla o rozum. Její zdánlivě méně úspěšná sestra Cat, pracující v oddělení marketingu, se snaží nepřijít o vysněné dítě a o manžela, jakého jí každá závidí, a „chudák“ Gemma ani nemá co ztratit, střídá příležitostné práce, bydlení i muže. Ale je tomu opravdu tak, jak se na pohled zdá? Co když je ve skutečnosti všechno trochu, anebo možná dokonce úplně jinak?

Za měsíc se uvidí, kolik z uvedených knih jsem skutečně stihla přečíst. Co se v nejbližší době chystáte číst vy? :) 

Přečteno - Leden 2017

V lednu jsem měla jen tři přečtené knihy, ale bylo to především tím, že mi hodně času zabralo přečtení pátého dílů Písně ledu a ohně. A tady už jsou přečtené knhy.

Co ke knize dodat, Martin psát prostě umí. Stejně jako předchozí díly se mi skvěle četl i ten pátý. V knihách jsou často dlouhé popisy různých hostin, co kdo snědl, kdo se zúčastnil, a bývá to popsáno někdy opravdu dlouze, ale je to napsané tak, že i takové dlouhé popisy mě číst baví, i když u jiné knihy by mi třeba vadily. 

Vtipná knížečka, která mě vrátila do dětských let .

Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen dospělým čtenářům. Nenajdete zde žádnou literární uhlazenost, žádný vysoký styl, jen vyprávění malého kluka, který si nebere servítky, často odbíhá od tématu a plete páté přes deváté.

První a třetí povídka se mi líbily moc, krásně se četly, skvěle napsané. Druhá byla slabší, ale i ta se četla dobře. A proč fotka s bramboráky? Kdo četl druhou povídku ví, dostala jsem z ní takovou chuť na bramboráky, jak se tam o nich psalo, že jsem si je musela po přečtení jít usmažit. 

Sníh o Vánocích je hezká věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Taková sněhová bouře umí zamíchat i těmi nejlepšími plány – a když k tomu ještě připočtete čtrnáct roztleskávaček, jedno miniprase a keramickou vesničku pro elfy, bylo by na rozpletení všech těch zmatků v městečku Gracetown skoro zapotřebí nějakého anděla! Tři vánoční příběhy o tom, že ne vždycky je to, oč stojíte, taky to pravé...

A co jste první měsíc v roce přečetli vy? 

zdroj

Přečteno - Prosinec 2016

Během prosince jsem marodila, a přečetla jsem více knih, než v předchozích měsících. Mohlo by jich být i víc, ale k tomu se snad dostanu v dalších měsících. Celkem jsem tedy přečetla pět knih. 

 Od začátku knihy jsem čekala, kdy mě pořádně pohltí, kdy se od ní nebudu moc odtrhnout, vzhledem k názorům ostatních čtenářů .Četla se mi dobře, napsaná je dobře,ale chybělo mi tam něco, co by mě více vtáhlo do děje.To prišlo až v posledních asi sedmdesáti stránkách, to jsem musela číst dál a dál, tam mě kniha chytila opravdu hodně. Jsem ráda, že jsem si tuto knihu, zařazenou na školách jako povinná četba přečetla. Číst ji dříve, asi by mě nezaujala, ale teď jsem ráda, že jsem ji četla. 

1984 (v anglickém originále vypsáno slovy Nineteen Eighty-Four) je významný antiutopický román anglického spisovatele George Orwella z roku 1949. Popisuje svět, v němž vládne absolutní totalita a podporuje ji permanentní válka. Cokoli proti kolektivnímu myšlení Strany je krutě trestáno, lidská individualita se stává zločinem. Z tohoto díla pochází známý výrok "Velký bratr tě sleduje!"
                                                                     4/5

Knižní přírůstky listopad/prosinec

Poslední měsíc v roce mi přibylo několik nových knih, jedna také v listopadu. Některé jsem si koupila, některé jsem dostala. Dohromady jich bylo dvanáct.

Ke konci listopadu jsme byli na nákupech v Praze, a samozřejmě jsem musela zajít i do knihkupectví. Přemýšlela jsem, kterou knihu si koupit a nakonec zvítězila Tři přání od Liane Moriarty, jejíž knihy mám moc ráda, a kterou jsem zatím nečetla. 

Na databázi knih jsem si koupila 6. díl Harryho, jediný díl, který mi ještě chyběl, konečně mám sérii kompletní(ještě dokoupit ostatní knihy, které k němu patří, jako Bajky a tak). Letos si Harryho plánuji zopakovat, všechny díly znovu přečíst. 

Rozkaz zabít jsem si vybrala z katalogu knižního klubu. Zatím mám dvě knihy z Labyrintu(kupuji si je s filmovou obálkou, tak čekám, až bude i ta třetí), a chtěla jsem mít i tento prequel.

Nesmí chybět ani nákupy z levných knih, kde jsem si při vánočních nákupech vybrala dvě knihy. Teď ještě dokoupit druhý díl Alchymie věčnosti. 

V prosinci mi přišel také jeden recenzáček, recenzi na knížku můžete najít zde. 

První díl knihy V podsvětí, kterou jsem si kupovala v létě. Objednávala jsem ji pro sebe a pro kamarádku k vánocům. 

A teď už vánoční dárky. Knihu Anděl hrůzy mi nadělila přítele babička, knihu jsem do vánoc neznala, babička odhadla takový typ, který mám ráda, snad bude taková, jaká se zdá podle anotace. Město z kostí mi koupil přítel, který mi k narozeninám a k vánocům pravidelně knížky kupuje, ví, jak je mám ráda. A poslední kniha je od kamarádky, už se těším, až si konečně od Sarah J. Maas něco přečtu.

I ségra mi k vánocům pokaždé koupí nějakou knihu, od té doby, co jsem přihlášená na databázi vybírá z ní, a letos vybrala knihu Sedmilhářky( i když se trochu překoukla, a místo od Liane koupila české Sedmilhářky, obě jsme se tomu při rozbalování dárků zasmály). Ale i ty si přečtu. A Vraní dívku jsem si koupila za poukázky, které mi koupila kamarádka. Kdysi jsem si první díl půjčila v knihovně, ale další jsem si už koupila, protože jsem knihy chtěla mít doma, a teď mám konečně sérii kompletní. 

A jaké knížky jste k vánocům dostali vy? A které jste si sami nadělili?  :)

Moudré z nebe-recenze

Autor :Richard Skolek

Žánr :Humor, beletrie

Datum vydání :7.11.2016

Jazyk :Čeština
Počet stran :98

Moudré z nebe je vyprávěním malého chlapce Richarda, je takovým jeho deníčkem. Seznámí nás s událostmi svého dětského života, píše o své rodině, méně či více vzdálených příbuzných, o prarodičích, o strýcích. Vypráví o škole, o svých kamarádech, ale také o těch, které příliš rád nemá. Zjišťujeme, kde a jak tráví čas o prázdninách, kam jezdí na výlety. Ve své dětské mysli někdy nedokáže pochopit, o čem dospělí mluví a vysvětluje si to po svém, v takových momentech jsem se nemohla nezasmát.

 Richardovi rodiče by si přáli, aby jejich syn byl více sportovně založený, dají ho i do sportovní třídy. Snaží se zapojit ho do všemožných sportovních kroužků, on však pokaždé přijde s výmluvou, díky které se ze sportování vykroutí.

Kniha není psána spisovně, Richard píše stejně tak, jako by mluvil, má svůj dětský styl. Při čtení prvních stránek se mi zdál jazyk až příliš nespisovný, to však možná bylo tím, že jsem dosud podobně psanou knihu nečetla.  Čtením dalších stránek jsem si na styl psaní zvykla a nepřipadalo mi to tolik zvláštní, jako na začátku, pokud vám však nespisovná čeština vadí, kniha pro vás není.

Místy se mi stávalo, že jsem se trochu ztratila v předlouhých souvětích, ze kterých je složena celá kniha, ale je pravda, že k takové knížce se to hodí, je napsaná přesně tak, jak mnohé z dětí píší i mluví. Snaží se v co nejkratším čase říct co nejvíce informací, a skáčou od jedné věci ke druhé a zase zpátky.

Nestává se často, abych vzala do ruky vtipnou knihu, čtu spíše knihy s tajemstvím, knihy, kde se postupně odhalují skryté věci, s napínavým dějem, ale jsem ráda, že jsem měla možnost si Moudré z nebe přečíst. V knize nenajdete žádný složitý děj, je to knížečka, kterou vezmete do ruky, když se chcete zasmát a nechcete nad něčím příliš přemýšlet.

U mě kniha splnila účel, splnila očekávání, které anotace nabízí. Trochu jsem se bála, že se do knihy nedokážu pořádně začíst, právě kvůli stylu, kterým je napsaná, ale opak byl pravdou.  Zasmála jsem se, a také zavzpomínala. Je vyprávěním z devadesátých let, a připomněla mi plno věcí z mého dětství. Seriály, na které jsem se dívala, pohádky, které sleduji stále, ale také jsem si díky knize vzpomněla, jak jsem i já ochutnávala medové dropsy pro křečky a stavila jim výběhy.

Pokud se chcete zasmát a zavzpomínat na své dětství (jste-li v podobném věku jako autor), knihu si určitě přečtěte. Byly chvíle, kdy mě přiměla nahlas se smát a vrátit se na chvíli do svých dětských let. 

                                              Za recenzní výtisk děkuji přímo autorovi

                                                                 Hodnocení 4/5

                                               Knihu v novém vydání můžete koupit zde