Recenze-Strom lží

Kvůli šířícím se pomluvám o otci je čtrnáctiletá Faith s celou svojí rodinou nucena přestěhovat z rodného města Kent na ostrov Vane. Otec, reverend a  uznávaný vědec,  je na ostrov pozvaný kvůli vědeckým vykopávkám a rodina doufá, že díky přestěhování pomluvám unikne. Opak je však pravdou, pomluvy se kvůli článku v novinách dostanou i na ostrov a obyvatelé Vane se k Faith a jejím příbuzným začnou chovat lhostejně, nepřátelsky. Nemají ani tu slušnost, aby Faith s matkou obsloužili v obchodě. Po smrti na ostrově, o které si všichni myslí, že byla sebevraždou, se Faith rozhodne, že vezme věci do svých rukou, a dokáže všem, že to byla vražda.

Na první pohled mě zaujala obálka knihy, s motivem hodícím se k názvu i obsahu. Strom na ní znázorňuje strom lží, jež je hlavním původcem událostí odehrávajících se v knize. Strom je ve světě vědy znázorněním tajemna, je záhadný, magický.

Básnil o své nejnovější posedlosti-o rostlině, na kterou před třemi lety narazil v jakési obskurní legendě. Tento strom prý připomínal popínavou rostlinu, plodil však citrusu podobné ovoce s podivuhodnými vlastnostmi. Této rostlině se nejlépe dařilo ve tmě či v tlumeném osvětlení, a aby kvetla nebo nesla ovoce, bylo třeba dodávat jí lži.

Děj je zasazen do 19.století, do doby, kdy se o ženách tvrdilo, že mají menší a tudíž méně inteligentní mozek, než muži, a že nejsou tak chytré, jako oni. Věda zde je určena pouze pro muže, žena se musí starat jen o to, aby hezky vypadala, uhlazená v šatičkách a rukavičkách, a musí se chovat slušně. A pokud snad je nadaná vědou, okolí o tom nesmí vědět, a prosadit se může jen skrze svého manžela. Ukazuje se zde rozdíl vrstev, moc bohatých a uznávaných rodin, a podřízenost sluhů. Kniha je celá prostoupena pomluvami, povrchností, tajnůstkařením, odsuzováním i nepochopením.

Ve Stromu lží je jasně ukázáno, jak jsou lidé schopni utvořit si o někom názor jen proto, že si o něm přečtou v novinách, a uvěří všemu, co se píše, aniž by se zajímali o to, jaká je skutečnost, pravda je nezajímá. Stačí, aby jeden člověk vypustil informaci a jiný ji zaslechl, a roznese se rychle jako mor, lidí dokážou uvěřit opravdu všemu.

Vyber si lež, které ostatní budou chtít věřit.

Autorka v knize zobrazuje také to, jak se lidé umí hnát za pomstou, jak se kvůli jedné věci neštítí ani vraždy. Kdo se zdá na první pohled jako hodný člověk, může se nakonec ukázat jako ten nejhorší.

Pokud je kniha dobře napsaná, jako bych viděla v knize znázorněné prostředí.  U Stromu lží jsem si jasně dokázala představit ostrovní krajinu, dopravní prostředky, interiéry budov. Autorka se nezdržuje zdlouhavými popisy, avšak schopně představuje prostředí, ve kterém se postavy v knize nacházejí.

Strom lží je neobvyklá kniha s originálním tématem, na které čtenář často nenarazí. U knih vydaných nakladatelstvím Omega jsem na takovou knihu nenarazila poprvé, na knihu, jejíž téma se od ostatních odlišuje, je něčím zcela výjimečné.

Stránky knihy mi rychle ubíhaly, kniha je čtivá, najdete zde více či méně překvapivé části, tajemná odhalení, skrývanou nenávist. Řadí se do kategorie pro mládež, ale má co nabídnout i dospělým čtenářům.

Frances Hardinge ke psaní tajemných příběhů inspiroval starý dům ve kterém jako malá bydlela. Strom lží je jejím již sedmým románem, avšak zatím jako jediný byl přeložený do českého jazyka. 

                                                           Hodnocení 4/5

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega. Knihu můžete koupit zde.