Recenze-TO(Stephen King)

Město Derry. Město, pronásledované neštěstím, tragickými událostmi, smrtí.  Sedm dětí, které dohromady svedl společný nepřítel a vyloučení ze společnosti, kvůli jejich odlišnostem. Jim však nezáleží na tom, jestli někdo z nich koktá, je tlustý, či je žid. Pojí je silné pouto přátelství a na tom záleží. Těch sedm se snaží odhalit, kdo stojí za hrůzami, které město sužují. Nazývají ho To. Mají prázdniny, a měli by si jako ostatní děti užívat volného času, a hrát si. Místo toho se vypořádávají se záhadným zlem, a jako by to nestačilo, život jim komplikuje banda agresorů, a některým i vlastní rodiče. Jako děti zlo zaženou, a zaváží se slibem, že pokud by se někdy To do města vrátilo, vrátí se i oni, a zničí ho jednou provždy.

,,P-p-přísahejte mi, že s-s-se vrátíte, '' promlouvá Bill. ,,Příshejte mi, že j-j-jestliže To není mrtvé, že se v-v-vrátíte. ''

V knize To se střídají dvě dějové linie, jedna o událostech roku 1958, z doby, kdy hlavní hrdinové byli ještě dětmi, druhá v roce 1985, ve které se do Derry vrátí jako dospělí. Celý příběh je také prostoupen vyprávěním obyvatel Derry, o událostech dávno minulých, souvisejících s vraždami v Derry.

To se živí strachem. Přesvědčí své oběti, především děti, vidět to, čeho se bojí, a z jejich strachu se krmí. Vyvolá v člověku i takové obavy, které si ani neuvědomuje, že jsou jeho součástí. Nejčastěji je viděno v podobě klauna, klauna Pennywise. Klaun, který by měl být představou zábavy, bavící postava cirkusů a dětských oslav, je tady předzvěstí neštěstí, tragédie, smrti.

Tady dole se všechno vznáší

Autor se snaží jednotlivé postavy v knize co nejlépe vykreslit, chce, aby čtenář poznal jejich osobnost, jací jsou, což se mu skvěle povedlo. Člověku připadá, jako by je skutečně znal. Každého z nás více či méně ovlivňuje naše dětství, stejně jako hrdiny knihy To. Při čtení jsem měla chvílemi pocit, jako bych nebyla pouhým pozorovatelem, ale jako bych byla součástí děje, součástí party Smolařů, a stávalo se mi, že jsem na ně v duchu volala, i když mě nemohli slyšet. Autor také detailně popisuje samotné město Derry, a události, jež se v něm odehrávají.

Někomu by se kniha mohla zdát rozvleklá, zdlouhavá, i mě jedna část knihy utíkala pomaleji, ale když to vezmu jako celek, jednotlivé části knihy do sebe skvěle zapadají, a mají svoji roli v příběhu. Jedinou výtku, kterou ke knize mám, je pro mě poněkud přehnaný konec. Chvíli jsem měla pocit, jako bych najednou četla zcela jinou knihu, děj k závěru knihy mi do příběhu neseděl.

Nejsem typ člověka, který by se u čtení nebo sledování filmů bál, a nemívám z nich zlé sny, ale nemám ráda klauny, a při čtení této knihy byly chvíle, při kterých jsem měla hrozivý pocit i já. To se mi dostalo do snů, a sny nebyly to jediné, kdy jsem si na To vzpomněla.

Styl psaní Stephena Kinga nemusí sednout kazdému, někomu se mohou jeho podrobné popisy zdát zbytečné, a já je u některých knih také nemám ráda, ale King umí psát takovým stylem, že i takové části se čtou skvěle a rychle utíkají. Pokud si troufáte do téměř 1100 stran textu, určitě si knihu přečtěte, protože TO za to stojí. 

                                                         Hodnocení: 4,5/5