Přečteno - Leden 2017

V lednu jsem měla jen tři přečtené knihy, ale bylo to především tím, že mi hodně času zabralo přečtení pátého dílů Písně ledu a ohně. A tady už jsou přečtené knhy.

Co ke knize dodat, Martin psát prostě umí. Stejně jako předchozí díly se mi skvěle četl i ten pátý. V knihách jsou často dlouhé popisy různých hostin, co kdo snědl, kdo se zúčastnil, a bývá to popsáno někdy opravdu dlouze, ale je to napsané tak, že i takové dlouhé popisy mě číst baví, i když u jiné knihy by mi třeba vadily. 

Vtipná knížečka, která mě vrátila do dětských let .

Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen dospělým čtenářům. Nenajdete zde žádnou literární uhlazenost, žádný vysoký styl, jen vyprávění malého kluka, který si nebere servítky, často odbíhá od tématu a plete páté přes deváté.

První a třetí povídka se mi líbily moc, krásně se četly, skvěle napsané. Druhá byla slabší, ale i ta se četla dobře. A proč fotka s bramboráky? Kdo četl druhou povídku ví, dostala jsem z ní takovou chuť na bramboráky, jak se tam o nich psalo, že jsem si je musela po přečtení jít usmažit. 

Sníh o Vánocích je hezká věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Taková sněhová bouře umí zamíchat i těmi nejlepšími plány – a když k tomu ještě připočtete čtrnáct roztleskávaček, jedno miniprase a keramickou vesničku pro elfy, bylo by na rozpletení všech těch zmatků v městečku Gracetown skoro zapotřebí nějakého anděla! Tři vánoční příběhy o tom, že ne vždycky je to, oč stojíte, taky to pravé...

A co jste první měsíc v roce přečetli vy? 

zdroj