Shrnutí roku 2019 a plány a cíle na rok 2020

Máme tu další nový rok a to pro mě v posledních letech znamená sepsat si své roční plány a cíle.
Dříve jsem si na začátku roku dávala klasická novoroční předsevzetí, ale nikdy jsem se jimi neřídila, zapomněla na ně, vzdala je. To se díky roku 2017 změnilo a už na rok 2018 jsem si místo předsevzetí začala psát plány a cíle. Možná se to může zdát stejné, ale není. S předsevzetími čekáte na nový rok, a když se jimi neřídíte, řeknete si, že příští rok s nimi začnete znovu, dáte si jiné. Se svými cíli nezačínám proto, že je zrovna nový rok. Jsou pro mě něčím, čeho chci daný rok dosáhnout, čemu se chci věnovat, ale plním si je průběžně celý rok. Sepsání mých plánů a cílů na začátku roku mi má především připomenout, čemu se chci v dalším roce dále věnovat, s čím chci pokračovat, čeho chci dosáhnout. S plněním cílů oproti předsevzetím však nečekám na nový rok, ale přibližovat se jejich dosažení začínám v momentě, kdy si řeknu,že je chci splnit. Cíle si dávám během celého roku, ať už krátkodobé či dlouhodobé.

Přečteno:Listopad 2019

V listopadu se mi podařilo přečíst celkem osm knih a jednu knihu dočíst.

Harry Potter and the Order of the Phoenix

Asi po třech měsících jsem dočetla pátý díl Harryho Pottera. Potřebovala jsem si ho dávkovat, protože první čtyři díly jsem přečetla docela rychle po sobě a asi na mě té angličtiny bylo už moc, přece jen to byly první anglické knihy, které jsem četla. Když nepočítám kdysi nějaké ty s pár základními slovíčky. A popravdě, čtení pro mě už bylo i o něco náročnější než u předchozích dílů. Pátý díl je můj oblíbený a i v angličtině jsem si čtení užila. 

Re-readingy, na které se chystám

Vracíte se k přečteným knihám nebo se vás re-readingy netýkají? Já osobně mám re-readingy opravdu ráda, a není u mě neobvyklé číst knihu opakovaně. A tak tu mám seznam knih, u kterých během prosince a příštího roku re-reading plánuji.

Stand alone knihy, které už bych si vážně měla přečíst

Na začátku roku 2019 jsem vydala sérii článků se seznamem knih, které bych si ráda v letošním roce přečetla. Knihy, které jsem už dlouho odkládala, největší resty, doporučení, re-readingy. Chyba byla ta, že seznamy zůstaly zapomenuté na blogu a v jednom příspěvku na instagramu, ale jinam už jsem si je nezapsala, A téměř jsem se jimi neřídila. A tak mám pro vás(a vlastně i pro sebe) pár článků s TBR na prosinec a celý příští rok. Mohla bych čekat na leden, ale proč to odkládat na začátek roku? Hodně knih se bude opakovat z loňského roku, některé budou nové. Pojďme se tedy podívat, které knihy to jsou. V dnešním článku budu psát o plánovaných stand alone knihách.

Labyrint u mrtvého ženicha-recenze

 Když jsem byla mladší, snad nejraději jsem čela dobrodružné knihy ve stylu Správné pětky a podobné. A proto, když se mi ve spolupráci s Fantom print naskytla možnost přečíst si Labyrint u mrtvého ženicha, neváhala jsem a knihu si vybrala na zrecenzování. Ke čtení mě nalákalo především prostředí, ve kterém se odehrává většina děje. Prostředí katakomb a hřbitova je zde vykresleno způsobem, který čtenáře láká do knihy vstoupit a prozkoumávat podzemí spolu s hlavními hrdiny. Tajemné chodby kláštereckých katakomb , plné spletitých cest, ve kterých člověk snadno zabloudí, se zdá jako ideální místo pro plán místní skupinky dětí, říkajících si Zrůdičky.

Selekce-recenze

Selekce-soutěž, která v království Illea rozhoduje o budoucí královně. Hlavní hrdinka této knihy, America, z jejíhož pohledu sledujeme celý příběh, je jednou z třiceti pěti vybraných dívek, soupeřících o srdce prince Maxona, budoucího krále. Přihlasit se může kterákoli z mladých dívek, jen několik vybraných však dostává možnost pokusit se v královském paláci získat Maxonovo srdce. America po princi netouží, její srdce patří Aspenovi, avšak okolnosti ji nakonec přimějí se do Selekce přece jen přihlásit a dostává se mezi oněch pětatřicet vyvolených.

Po dočtení série Metro byla Selekce tím pravých oddechovým čtením, které jsem potřebovala. Nenáročný, milý příběh, který ocení především dívky. Styl psaní je velmi jednoduchý, ale k příběhu se krásně hodí. Občas se objevovaly věty, které mi zněly poněkud zvláštně, ale to nic neměnilo na tom, jak skvěle se mi příběh četl a jak jsem si čtení Selekce užila.

Krutý princ-recenze

Na Krutého prince jsem slyšela zpočátku samé kladné a nadšené reakce. Později jsem zpozorovala i několik méně pozitivních, stále však převažovala ta první vlna. Opravdu jsem se těšila, až si knihu přečtu a vytvořím si na ni i vlastní názor.