pondělí 7. května 2018

Volání netvora-recenze





Třináctiletého Conora pronásleduje v poslední době pořád ta stejná noční můra. A aby toho nebylo málo, během nocí ho začne navštěvovat stromový netvor, který po něm žádá, aby si od něj vyslechl tři příběhy. A Conor mu poté řekl svůj pravdivý příběh. 


Pokud hledáte veselou knihu, při které se zasmějete, Volání netvora radši rychle odložte. Humorná kniha to rozhodně není, má však hlubší význam. Je jednou z knih, které čtenáře přimějí přemýšlet, zamyslet se nad životem. 

Netvorovy příběhy vyprávějí o tom, že nemusí být všechno jen černé nebo jen bílé. Že lidé nejsou jen dobří nebo jen zlí. Kdo se zdá být dobrý, může ve skutečnosti provést strašnou věc, i přesto, že to ve své mysli považuje za správné. A špatný člověk, o kterém si každý myslí, že zlý je, může být neuváženě potrestán za čin, který ve skutečnosti nespáchal. Chamtivý lidé mohou ostatním pomáhat, i když za vysokou cenu, a ten, kdo celý život tvrdí, že v něco věří, a má své určité přesvědčení, které se snaží šířit mezi ostatní, je schopný svoji víru jednoduše zavrhnout i kvůli jediné události. 

Příběhy jsou jako nejdivočejší zvěř na světě. Pronásledují, koušou a honí se za kořistí. 

Conor nemá jednoduchý život. Jeho maminka je vážně nemocná, Conor se už ve svém mladém věku musí umět o sebe postarat, otec bydlí daleko, s babičkou si nerozumí.  Kromě nemoci se v knize setkáváme se šikanou, s neporozuměním, těžkými vztahy v rodině, strachem, vinou. Stačí, aby se v životě člověka změnila jediná věc, a ostatní se k němu začnou chovat úplně jinak, přehlíží ho, nebo se chovají nepřátelsky. I takovéto chování společnosti čtenáři kniha přiblíží. 

Autor zde řeší i další důležité téma, a tím je přiznání pravdy. Lidé se bojí ostatním a často i sami sobě přiznat pravdu, říct nahlas, co si ve skutečnosti myslí, protože pravda může bolet. Než abychom řekli pravdu, budeme ji v sobě skrývat, potlačovat, i když to, že ji vyslovíme nahlas nám může pomoci pohnout se dál a ulevit nám od toho břemene. I když to není jednoduché.

Příběhy jsou jako divá zvěř. Když je vypustíš na svobodu, mohou napáchat spoustu škody. 

I přesto, že téměř okamžitě tušíte, jak příběh skončí, v závěru knihy není snadné potlačit slzy. Pokud jste jako já, a knihy vás dokážou rozplakat, připravte si kapesníky, budete je potřebovat.

Celá kniha je doprovázena černobílými ilustracemi, které příběh dokonale doplňují. Jednotlivé kapitoly jsou pojmenované podle událostí, které se v nich odehrávají.

Volání netvora je kniha, kterou začnete číst, a nedokážete přestat, dokud ji nemáte dočtenou, odtrhávat se budete jen těžko. Není dlouhá, ale čtenář si z ní může mnoho vzít.

Patrick Ness knihu Volání netvora sepsal na základě podkladů Siobhan Downdové, která svůj příběh nestihla dokončit, a příběh vytvořil bravurní. Doporučuji si ho přečíst každému bez výjimky. Je to příběh, nad kterým budete přemýšlet ještě dlouho po přečtení.

  Hodnocení:5/5

4 komentáře:

  1. Moc pěkná recenze :) Od Patricka Nesse jsme četla My ostatní tu prostě žijem a ta mi přišla nudná. Ale chci mu dát další šanci a zkusit Volání netvora :)

    OdpovědětVymazat
  2. Hezká recenze :) viděla jsem film, který se mi teda moc nelíbil ale knížce dám asi někdy šanci :)

    OdpovědětVymazat

Za komentáře děkuji, jsem ráda za každou vaši odezvu :)